Nedávno jsem se zamýšlela nad tím, jak se v těle vytvářejí cysty, nádory, jak se hromadí toxické látky…a jakými způsoby se jich tělo může zbavit.
Toxické látky nemusí pocházet jen ze stravy, ale i z životního prostředí, ve kterém žijeme, a také z toho, jak se cítíme být v pohodě či nepohodě:-) Věřím tomu, že negativní zážitky se nám ukládají v těle v podobě shluků cizorodých těles…ta jsou nejdřív rozptýlena v malém množství na různých místech těla – dle našich genetických předpokladů. Postupně se tato tělíska začínají ohraničovat a uzavírat s cílem sebezáchovy jedince, aby neprorostla do všech možných tkání. Tím se tělo snaží udržet jeho vnitřní prostředí co nejvíce akceschopné a stabilní.
Stejně jako my sami se snažíme v sobě najít sílu a navenek působit stabilně a akceschopně…ale co když si tím jen zesilujeme zdi kolem sebe (třeba i v podobě tuku), přes které už se potom nemůže ven dostat žádná cizorodá látka, natož tak stres nebo nepříjemný prožitek?
A jaký je vlastně dobrý, potažmo společensky přijatelný projev čili odfiltrování těchto emocí? Křik, pláč, vztek, skákání, běhání, milování….nebo rýma, průjem, výtoky, vyrážky, pocení, svědění, bolesti…co je pro Vás více společensky přijatelné?
Proces uzdravování duše je dlouhodobý a ještě déle trvá, než se jeho výsledky promítnou v těle. Člověk, který se na sobě rozhodl pracovat, nutně potřebuje kvalitní výživu, aby nemrhal energií na věci, které si lze koupit. A tak vidím jako stěžejní, že:
„Zelené potraviny přidávají čas i energii na životní zápasy.“
