Milí přátelé,
nevím, zda to máte podobně, ale občas se mi stane, že ty nejlepší věci najdu na záchodě:-)
Třeba jako onehdy, když jsem u kamarádky v oné místnosti našla odborný časopis se skvělým článkem o střevní mikrobiotě. A zrovna ten mi pospojoval další důležité souvislosti, a tak mi to nedá, než toto své nadšení sdílet. Předesílám, že autorem článku je profesor Jan Krejsek z ústavu klinické imunologie a alergologie v Hradci Králové
Co je to vlastně ta mikrobiota, o níž se lidstvo začalo intenzivně zajímat v posledních 5-7 letech?
Jedná se o složité mikrobiální společenství, které osidluje většinu tělních systémů – nejčastěji se hovoří o trávícím traktu, ale nachází se i v kůži, dýchací či močové soustavě. Jednodušeji – dříve se tomu říkalo přirozená mikroflóra (taky nechápu, proč se to furt musí měnit). Jsem studijní tip, tak nestudenti snad prominou můj zájem o detaily:-) A zbytek se se mnou může kochat.
A teď vypíchnu špeky:
Existují doklady, že kojení přispívá k vývojovému naprogramování jedince a chrání jej před rozvojem imunitních onemocnění.
To se děje na základě genetických dispozicí a pod vlivem vnějších faktorů.
Později působí pozitivně strava bohatá na rostlinné složky, a to zejména vlákninu – už jistě víte, že tu ječmen s chlorellou obsahují v dostatečné míře!
Dále ještě zdraví prospěšné mikroorganismy -tzv. probiotika – jejich nejbohatším zdrojem jsou zkvašené mléčné výrobky.
Naopak negativní dopady umocňuje především průmyslově zpracovaná strava (je programově zbavována mikrobiálních složek- tím se ale ničí i zdraví prospěšné mikroby).
Složení střevní mikrobioty ovlivňuje její propustnost vůči bakteriím a jiným breberkám (ze střeva se pak dostanou do krve a odtud už úplně všude)- a POZOR – to pak určuje, jak je člověk náchylný k zánětům.
Kontakt člověka s mikrobiálním světem je pro lidstvo evolučně zásadně významný (pokud se s mikroby přímo nesetkáváme, narůstá výskyt imunitních, ale i civilizačních onemocnění).
V genetické výbavě člověka se nacházejí části, které jsou identické s virovou nebo bakteriální genetickou informací. Genetický aparát člověka je ale malý na to, aby zajistil fungování celého lidského organismu. Má se za to, že „chybějící“ geny člověka jsou doplněny geny MIKROBIOTY.
Pro zdraví je typická druhová pestrost (tedy co nejvíce tipů mikrobů). To platí mimo jiné i o pohybu – čím rozmanitější pohyby jste schopni vykonávat, tím máte lepší předpoklady pro pružné tělo do stáří:-)
Přirozená mikrobiota, především trávícího traktu je zásadně ovlivněna složením stravy. Velmi ale také odráží léčebné zásahy- a to nejen antibiotika.
Kromě stravování ovlivňuje střevní mikrobiotu i hladina vit. D, melatoninu (hormon spánku), ale i zeměpisná šířka. Pozor- nevytrhovat jednotlivé vitaminy z kontextu (vit D vůči vit. K2).
Jako velmi nadějná se jeví léčba „transplantací“ fekální mikroflóry přenosem tzv. zdravého hovna (pardon) do trávícího traktu nemocného člověka. Raději nedoporučuji aplikovat svépomocí:-)
Přeji pestrou stolici!
Hawk
Jana